SOKOL LIBCHAVY – SOKOL DOLNÍ ÚJEZD | 3:1
Povinné a nakonec i cenné 3 body na domácím hřišti, proti pečlivě bránícímu celku z Dolního Újezdu.
Branky: 42. vlastní, 75. R. Ráb (as. R. Žídek), 78. M. Hodr (as. M. Jetmar)
Sestava:
Kollert
Sýkora (69. Hodr) – Duriš – Pešina – Žídek
Boštík J. – Flídr – Jetmar – Pavlák (71. Svoboda)
Ráb (87. Blažek) – Boštík M. (85. Šrom)
Připraveni: J. Blažek, M. Šrom, J. Musil, J. Svoboda, V. Moravcová (pro případné obnažené aktivistické vběhnutí na hrací plochu, alias Pussy Riot)
Druhý zápas na domácím kolbišti jsme přivítali rivala z Dolního Újezdu. Tým, se kterým máme v domácích podmínkách úspěšnou bilanci, přijel v dosti okleštěném provedení i s několika klubovými matadory. Do pole za hosty tak musel jít i trenér a újezdská legenda Pavel Heinisch. Taktiku však svým svěřencům, i vzhledem ke svým již sníženým fyzickým schopnostem, naordinoval přesně tu, která nám moc nevoněla. Nehrát otevřenou útočnou partii, která by se asi tentokrát tvrdě vymstila, ale trpělivě zabetonovat defenzivu. Obraz hry byl tedy skoro po celý zápas stejný. Naši stopeři měli vzadu času habaděj, takže mohli směle uspávat hady nebo na naší půlce opékat buřty. Naši ofenzivní hráči zase pomáhali soupeřovi s obranným valem. Snažili jsme se něco vymyslet, ale proti zkompletovanému soupeři, který zaparkoval přímo dvoupatrový autobus „Double Decker“ nebylo ani moc co. Občas se nám vyvedla nějaká „prostrkávačka“ mezi beky, ale většinou jsme končili na své nepřesné rozehrávce. Pokud jsme diagonálou překopli míč, tak zhruba z 99,9% nám je posbíral velezkušený Honza Vomáčka alias Mazda 1, který byl vysoký jako topoly lemující RŽ arénu. První poločas byl tedy litý boj s dobře připraveným soupeřem. Za nás se snažil loupit především náš kanonýr Ríša Ráb, který si pro tento špíl pořídil nové střelky, připomínající ploutve kladivouna obrovského a nutno říci, že je zprvu zajížděl. Jeho precizně zahraný roh, dle signálu, mířil na zadní tyč, ale újezdský brankář Pavel Váně jej stihl vytěsnit na břevno a byl z toho další roh. Ríšův další velice pohledný utažený pokus zpoza vápna mířil do pravého horního rohu, ale Pavel Váně byl opět připraven a efektní “robinzonádou kříženou z pádem paviána” opět vytěsnil jen na roh. Další obrovskou šanci následně spálil i prťavoučký ale nebojácný Míša Boštík, který byl trochu překvapen, že se k němu osamocenému odrazil míč na malé vápno a tak poslal loptu na steč nebesům. Zajímavým fotbalovým momentem mohl skončit obranný odkop Petra Štarmana z vlastního vápna, který přidal neskutečnou razanci a Koli v naší bráně měl co dělat, aby míč stačil zachytit před brankovou čárou. Když už se schylovalo k poločasovému odpočinku s bezbrankovou remízou, přišel ve 43. minutě další náš roh, který zahrával právě Míša Boštík. Míč se zajímavě poodrážel ve vápně, jak kulička v legendární hře pinball, a hostující hráč Michal Nádvorník si rázem vstřelil „exkluzivního“ vlastence, který zapadl k tyči překvapeného újezdského čapájeva. Tento moment byl velmi důležitý pro další vývoj utkání. Gól byl z nepochopitelných (i pochopitelných) důvodů připsán Petru Pavlákovi, asi za psaní článků nebo z důvodu předtuchy rozhodčího, že jiný zápis do střelecké listiny v této sezóně již nebude, ale ten si tento gól určitě vyrývat na postel nebude.
Druhý poločas už byl více v naší režii a hostům docházel dech. Újezdský brankář si tento zápas opravdu zachytal a to i přes zhmožděná žebra, způsobená nepěkně vypadající srážkou s důrazným a gólu-chtivým Jardou Boštíkem.
Sérií šancí, z níž největší měl po pěkném obstřelu na zadní tyč, opět ve formě hrající Ríša Ráb, ale i nyní byl ještě úspěšný újezdský ochránce Váně. V 75. minutě však již spadla klec. Nejhezčí fotbalový moment započal ostrým centrem z levé strany Radim Žídek, jehož lopta přelétla 3 obránce včetně “Eiffela Mazdy” a Ríša Ráb se s tím nikterak nepáral. Ač se zprvu zdálo, že si míč může zpracovat, rozhodl se pro “boom” z voleje. Že to bylo rozhodnutí správné viděli snad všichni aktéři i diváci, kteří spíše čekali překopnutou síť a sestřelený slepičí kurník v nedaleké Sopotnici. Všechny vyvedl z omylu, když trefil míč z voleje do šibenice tak precizně a učebnicově, že je zaděláno na gól roku, který bude těžké překonat. Překvapení hosté snad ještě tleskali předchozímu momentu, když do vápna poslal míč po pěkné kombinační akci z pravého křídla Matěj Jetmar, který našel na malém vápně svého jmenovce Matese Hodra, pro kterého už bylo poměrně snadné skórovat – 3:0.
V závěru zápasu šel ještě hostující Radek Vanat 2x sám na bránu, z čehož v jednom okamžiku nám pomohl nacucaný trávník a v druhém už nic – 3:1.
Povinné a velmi důležité body jsme tedy urvali a nyní jdeme dál. V neděli zajíždíme na půdu Pomezí, které se zatím trápí, ale z dob minulých víme, že u nich to nikdy není jednoduché. Věříme však, že jsme dobře připraveni a že máme kvalitní tým, abychom uloupili všechny body.
Přijďte nás tedy podpořit na pěkný nedělní výlet, který začíná výkopem v 17:00. V kolik je odjezd nevím a čím se jede také ne. Stačí pozorně poslouchat libchavský rozhlas. 🙂