LIBCHAVY – ŽICHLÍNEK | 3:4 (pol. 1:0)
3 obdržené góly v početní výhodě hovoří za vše!
Góly: 38. Pavlák Petr (as. Žídek Radim), 54. Pavlák Petr (as. Hodr Matěj), 57. Žídek Radim (as. Boštík Michal)
Sestava:
Motyčka Matěj
Hrabovský Jan (72. Dvořák Václav) – Ďuriš Daniel – Musil Jakub – Kovář Jiří
Hodr Matěj – Jetmar Matěj (72. Provazník Adam) – Boštík Jaroslav – Žídek Radim
Boštík Michal – Pavlák Petr (C)
Připraveni: Abrahám Matěj, Dvořák Václav, Provazník Adam
Neuvěřitelné se stalo skutkem. Naše “bipolární” porucha výkonnosti se opět potvrdila. Minulý týden super výkon ve Sloupnici, nyní doma s padajícím týmem ze Žichlínku, a opět paskvil v předvené hře. Naše vyhlášená domácí tvrz RŽ arény se pro toto jaro stala “promiskuitním pažitem”, jenž daroval většinu bodů svým nájezdníkům. V tomto roce jsme zde dokázali vyhrát pouze s Pomezím a s Bystrým, což je tragicky málo! Těžko hledat příčiny rozdílného fotbalového myšlení a umu na domácích a venkovních špíl-placech. Jsme jak na centrifuze a nikdo dopředu neví ani v jaké sestavě nastoupíme, natož jaký výkon předvedeme. Nyní jsme opět, díky absencím hráli v rozdílném složení. Chuť vyhrávat však mají Libchavy v krvi, takže věřím, že v dalším ročníku to s naším týmem nepůjde od deseti k pěti.
V zápase bylo od první minuty zřejmé, kdo má větší chuť. Žichlínku bylo rázem plné hřiště a jeho hra i důraz nám vůbec nevoněl. Všude jsme byli druzí a kvalita nám scházela. Míče lítali tam, kam zrovna foukal vítr nebo trefoval našeho nejmenšího hráče Míšu Boštíka. Pokud jsme si vytvořili nějaké šance, nepochopitelně jsme netrefili míč nebo situaci vyřešili tím horším způsobem než bylo třeba. Ačkoliv měl Žichlínek zjevnou převahu, byli jsme to my, kdo otevřel účet zápasu. Radim Žídek zatáhl míč a nacentroval přesně na hlavu Petra Pavláka a ten “bombérovsky” rozvlnil síť. Tragikomický poločas pro nás nakonec dopadl lépe než bylo zjevné.
Do druhého poločasu jsme se vydali “poprskáni” od našeho trenéra, který nám dal jasně najevo, že naše magoriáda musí ihned skončit. Obraz hry se však příliš nezlepšil, ba co více, po naší nepřesvědčivé defenzivní činnosti jsme obdrželi vyrovnávací branku od hostujícího Fibikara – 1:1. Naděje nám svitla o pár minut později v 51. minutě, kdy šel do sprch s rudýma očima “žichlínský řezník” Zemach. Naše početní výhoda jednoho muže se však ani opticky ani herně nedala rozeznat, ačkoliv to vypadalo že je se Žichlínkem ámen, jelikož hned v 54. minutě vyslal Matěj Hodr do brejku Petra Pavláka a ten levačkou uklidil přesně k tyči Hutirovi svatyně – 2:1. Od této chvíle se již diváci nenudili, ale spokojenosti navodit nemohli, jelikož hned o 2 minuty později skóroval hlavou zcela volný Stasiowski a bylo to opět 2:2. Naštěstí hned o minutu později se skóre měnilo znovu, když šťastná střela Radima Žídka s ještě sťastnějším odrazem od obránce a následně od tyče skončila za čárou – 3:2. Pak byla skoro čtvrt hodina klid před bouří. V 73. minutě jsme nechali hosty vyrovnat, když vyrovnávací brance předcházela i nyní série našich individuálních chyb a nedůslednosti v defenzivní činnosti, takže soupeř i v deseti směle trestal – 3:3. Euforický vrchol blaha pro hostující Žichlínek přišel v 84. minutě, kdy jsme nechali za vápnem “oblíbeného Kukuna” Krejčiříka, který napřáhl a jeho střela byla opravdu vyvedená, takže vymetla roh Motyčkovi klece. Suma sumárum = 3 branky v početní výhodě podtrhly náš poslední domácí zmar 3:4. Žichlínek slavil, jako by vyhrál ligu mistrů, ale není se čemu divit, jelikož když zde hrál naposled, odvezl si nepříjemný debakl 12:1. Nutno uznat, že jeho výhra byla tento zápas oprávněná, především za jeho nasazení a bojovnost. Takhle to tedy hrát nejde, vážení.
Již tuto sobotu zakončíme tuto rozporuplnou sezonu na malé Hané proti domácím Jaroměřicím.
Zápas začíná v 16:00. Věříme, že si půjdete zpříjemnit sobotní odpoledne výletem do této malebné vísky, a že cesta autobusem bude stát za to, především ta zpáteční.
Sokolu zdar.