TJ SEMANÍN – SOKOL LIBCHAVY | 1:0 (pol. 1:0)
Střelecká impotence nám srazila vaz v odmakaném utkání.
Góly: 24. Radek Urbanec
Sestava:
Nikolas Hubálek
Šrom Michael (84. Provazník Adam) – Musil Jakub – Horníček Filip – Hájek David (37. Flídr Petr)
Hodr Matěj – Jetmar Matěj – Boštík Jaroslav – Žídek Radim
Boštík Michal – Pavlák Petr (C)
Připraveni: Abrahám Matěj, Blažek Jaroslav, Provazník Adam, Svoboda Jakub, Němeček Matěj
Čarodějnice se na nás povozila a naše kopačky zaklela. Nedáš bránu = nemůžeš vyhrát. To přesně platilo na čarodějnickou sobotu v Semaníně. Kromě obrovské hranice z kulánků a fešně nazdobené ježibaby nás na tamním hřišti čekal také “betonový tankodrom” s lučním kvítím, jenž prahlo po vodě asi jako my po gólu. Hned zpočátku utkání jsme se do soupeře zakousli s vervou a vytvořili si zajímavé příležitosti, ale jak Žídek, Boštík i Pavlák si nepočínali gólově a tak zůstalo jen u stádia pokusu k ohrožení semanínské klece. Domácí byli místy zatlačeni do hluboké defenzivy a naše bojovné pojetí hry bylo na slušné úrovni. Bohužel domácí zahrozili z ojedinělé šance, kdy náš Nikolas Hubálek bravurně vytáhl nohejbalovou smeč, Radka Urbance, s vypětím všech sil na osudový roh. Semanínští totiž roh nezvykle přetáhli na druhý kraj, kde míč doběhl domácí hráč a hnedle vrátil do ohně na zadní tyč, kde číhal zcela bezprizorní Radec Urbanec, který se již hlavou nemýlil a otevřel účet zápasu – 1:0. Že to byl gól jediný do té chvíle nikdo netušil. Před koncem poločasu si na krásný míč za obranu naběhl Pavlák, ale jeho lob přestřelil jak Hůlku, tak i břevno. Po 3 po sobě jdoucích venkovních zápasech se tak se svými 100% šancemi stal libchavským hrobařem, jelikož toto selhání nás stálo body i tuto sobotu.
Druhý poločas jsme se ještě více nahecovali, ale paradoxně to příliš ovoce neneslo. Naopak domácí převzali otěže zápasu a začali si vytvářet nebezpečné příležitosti. Z jedné takové nastřelili dokonce tyč Hubálkova mobilheimu. V několika případech jsme měli i poměrně štěstí, že míč v síti neskončil. Naše víra ve vyrovnání se stupňovala s přibývajícím časem. Z jednoho našeho rohového kopu jsme byli velmi blizoučko vyrovnání. Odražený míč na vápno trefil z half-voleje Pavlák a míč šel přesně pod břevno. Když už jsme zvedali ruce, tak se tam znenadání zjevil čaroděj Hůlka a nepochopitelně vytáhl „zákrokem roku“ pouze na roh. Zakletí pokračovalo, jelikož ve slibné breakové situaci nesrovnal mířidla ani Matěj Hodr. Po dalším našem rohu se ze skrumáže snažili dokopat míč do brány nejprve Kuba Musil a hned po něm i Jarda Boštík, ale bez kýženého efektu. Proto přišla závěrečná tečka, jenž podtrhla náš zmar. V 90. minutě jsme čelili sporné penaltě, kterou si vzal do své režie opět náš kat Radek Urbanec, ale dobře si vědom, že u nás několik sezon hostoval, vystřelil pouze do břevna a ukončil tak zajímavý, ale pro nás dost nešťastný zápas.
Duel jako na houpačce rozhodla jediná branka a nám opět zbyly jen slzy pro pláč z dalších zbytečně ztracených bodů z venkovních spielplatzů, díky naší hlouposti a nevyužitím nabídnutých příležitostí. Zápasu by asi více slušela remíza 2:2, ale co naplat. V sobotu máme nejtěžší zkoušku, ale zároveň před námi stojí zajímavá výzva. Být první, kdo letos porazí České Heřmanice! Už z úcty k soupeřům by se nemělo stát, že do I. A třídy odejdou bez jediné porážky!
Vyražte tedy na tento, věřme že, zajímavý duel již tuto sobotu 7.5. v 16:30 do RŽ arény v Libchavách. Hlasivky a podporu budeme potřebovat. Vezměte rodiny, děti, babičky, Hujerovi apod., ať náš stánek s kapacitou 30.000 diváků praská ve švech.