SLOVAN MORAVSKÁ TŘEBOVÁ B – SOKOL LIBCHAVY | 3:2 (pol. 2:0)
Zápas dvou rozdílných poločasů. S kvalitním soupeřem jsme na body nedosáhli.
Góly: 12. Robin Matocha, 38. Jan Bednář, 62. Lukáš Petrila – 52. Ráb Richard (pen.), 84. Ráb Richard (Martinák Jakub)
Sestava:
Hubálek Nikolas
Hájek David (73. Šrom Marek) – Boštík Jaroslav – Horníček Filip – Židek Radim
Svoboda Jakub (46. Kovář Jiří) – Jetmar Matěj – Flídr Petr – Hodr Matěj
Ráb Richard (C) – Pavlák Petr (75. Martinák Jakub)
Absence: Blažek Jaroslav (sval), Šrom Michael (kotník), Boštík Michal (kotník), Bohunek Tomáš (kotník), Pešina Jakub (nemoc), Ďuriš Daniel (práce), Motyčka (nemoc), Neměček, Abrahám (zápas s B. týmem)
Ve fotbalovém stánku v Moravské Třebové jsme sehráli napínavý mač, který “nakonec” mohl dopadnout jakkoliv, třeba i s vítěznou tečkou. Kdo však viděl první poločas, tak by si na nás nevsadil ani stříbrný groš. Jak by mohl ten bojácný tým v černo-žlutých dresech vyhrát? Těžko, když nám domácí od úvodní rozehry nepůjčili ani míč. Vypadalo to spíše na pěkný sváteční debakl a nikoho by asi nenapadlo, že se jim můžeme fotbalově vyrovnat. Naštěstí ve fotbale je možné vše. Zápas to byl zajímavý především díky absolutně rozlišným poločasům. V tom prvním jsme se museli sklonit před fotbalovou kvalitou, chutí a obětavostí domácích, jenž byli sice ve velice silném složení okysličeni o několik hráčů A-týmu, avšak s tím jsme počítali. Velmi široká fotbalová základna s mladými talenty nám ukázala, jak to vypadá, když lítá míč z nohy na nohu a jak rozhoduje správný pohyb a chuť hrát. Byl to nevídaný „fičák“, který jsme letos ještě nezažili. Díky vysokému a rychlému pressingu jsme neměli na nic čas a udržet míč na kopačkách, něco vymyslet nebo si přihrát více jak 3x za sebou byl nadlidský úkon. Domácí drželi míč, roztahovali hru přes celou šířku a my jen běhali bez míče. Ojedinělé chyby domácí defenzivy jsme nedokázali potrestat, díky vlastní nepřesnosti. Díky naší “promiskuitní” obranné činnosti jsme dostali po chybách dva góly a nutno uznat, že ještě mnoho toho pochytal výborně čapající Nikolas Hubálek. Největší šanci měl Ríša Ráb, který chtěl opět „lišácky“ přelobovat brankáře z velké dálky, ale ten mu jeho pokus pouze vytěsnil na roh a to horko-těžko. Z toho ale nic nebylo. Na Ríšu se mohla i měla kopat penalta, ale poměrně slušně pískající rozhodčí byl jiného názoru. Domácí nastavené tempo hry udrželi až do konce poločasu, ale více jak dva góly se jim naštěstí vstřelit nepodařilo.
Do druhého poločasu jsme nastoupili povzbuzeni a již všichni si byli dobře vědomi co musíme zlepšit. Museli jsme hlavně přidat na rychlosti a bojovnosti, což bylo přesně to pravé ořechové. Najednou jsme to byli my, kdo se zakousával do soupeře jak hladoví vlčáci. Nedarovali jsme soupeři ani centimetr a ten rázem začal chybovat. Psychicky povzbuzeni, že to jde se nám začalo dařit i herně. Zvýšenou aktivitou se otevírala vrátka domácí defenzívy, ale gól stále ne a ne spadnout. Soupeř měl skvělý střed zálohy, kde si hru vyloženě užíval právě střelec druhého gólu Jan Bednář. Byl rozdílovým hráčem, ale nakopnutým týmovým výkonem se nám podařilo eliminovat jeho rozehry. Rozdíl mezi kvalitou týmu se rapidně snížil a naše píle a trpělivost přinesla první ovoce v podobě penalty na Ríšu Rába, která nebyla zcela tak jasná, jako ta z prvního poločasu. Nicméně Ríša míč zkušeně uklidil k tyči a bylo sníženo na 2:1. Domácím se to samozřejmě nelíbilo a častovali rozhodčího nelichotivými výrazy, za což byl také vyhoštěn na tribunu domácí trenér. Zápas začal mít opravdu grády a domácí se strachovali o výsledek. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby v jasné pozici neselhal „vysloužilý ostrostřelec a sestřelovač asfaltových holubů“ Petr Pavlák. Tomu poslal míč podél vápna Ríša Ráb a Petr měl jednoznačně míč uklidit, ale nezdařilo se tak jak jsme potřebovali. K překvapení všech předvedl výborný zákrok nohou brankář Vičar. Skóre se však přeci jen měnilo, ale bohužel na druhé straně. Slabší chvilku si vybral náš „čaroděj dobroděj“ Hubálek, když střelu zpoza vápna chytal, jako by zrovna vytleskával Makarenu, takže míč skončil v síti a opět to bylo o 2 branky – 3:1.
Na poslední čtvrthodinu se na hřiště podíval ještě náš ztracený kluk a parťák Williho Foga na cestách kolem světa, Kuba Martinák, který díky větší zápasové absenci a přímo úměrné fotbalové „nadrženosti“ na hřišti působil jako zkorodovaná výlepová plocha na propagaci chráněných druhů paviánů, avšak jeho chuť a zapálení do hry bylo znát. Hned o sobě dal vědět, když však nevyužil zajímavou příležitost z úhlu a trefil jen brankáře. U druhé slibně se rozvíjející akce už však krásně přisunul na rozběhnutého Ríšu Rába, který opět předvedl něco ze svého fotbalového slabikáře, když přeloboval brankáře a s lehkým otřením o břevno korigoval tento napínavý zápas krásným gólem. Pak už vyděsil všechny přítomné krásnou střelou opět Kuba Martinák, ale prudká střela minula jen těsně levou tyč, proto se stav už nezměnil a my jsme odešli poraženi, avšak se ctí a hlavou nahoře, jelikož jsme pro výsledek udělali vše, ale bohužel až ve druhém poločase.
Další zápas nás čeká v naší RŽ Aréně v sobotu 2.10. od 15:00, když po dvou venkovních tripech, přivítáme v derby rivala ze Sloupnice. Přijďte nás podpořit, jelikož musíme vyhrát!!!