SOKOL ČESKÉ HEŘMANICE – SOKOL LIBCHAVY | 4:0 (pol. 1:0)
První nula v kolonce vstřelených gólů a krutá akademická čtvrhodinka druhého poločasu.
Naši katové: 39. Pražák, 50. Pánek, 57. Brychta, 65. Pánek
Sestava:
Hubálek Nikolas
Šrom Michael (64. Bohunek Tomáš) – Pešina Jakub – Horníček Filip – Židek Radim
Boštík Jaroslav – Jetmar Matěj – Flídr Petr – Hodr Matěj
Ráb Richard (C) – Pavlák Petr (84. Musil Jakub)
Připraveni: Musil Jakub, Abrahám Matěj, Němeček Matěj, Bohunek Tomáš
Nehráli: Blažek Jaroslav (obražená žebírka a rýmička – udělen řád vedoucího mužstva, který se staral o pitný režim svůj i spoluhráčů), Ďuriš Daniel (práce na hnízdečku lásky), Svoboda Jakub (práce a nic než práce), Matěj Motyčka (spasitel “B” týmu)
Ačkoliv se mi samozřejmě lépe sdělují radostnější zprávy, jako např. koho jsme vyprášili a kde jsme rozdávali radost i třepotající projektily, tak zde je nutné podotknout, že jsme padli s favoritem a zatím stoprocentním týmem z Českých Heřmanic. Kůži jsme však nenechali lacino a snažili jsme se bojovat do posledního hvizdu. Díky několika okolnostem je pro nás výsledek poměrně krutý a málem jsme si odvezli i neoblíbené búro. Vše mohlo být jinak i výsledek mohl v novinových titulcích působit lépe, kdyby… na kdyby se nehraje a nutno přiznat, že na body jsme v neděli potřebovali lepší konstelaci hvězd.
- Poločas:
Zápas začal, dle předpokladů, zostra. Malebný heřmanický stánek, obklopen V.I.P. boxy z přilehlých domů, pavlačí a balkónů, viděl napínavou podívanou. Početná divácká kulisa se rozhodně nenudila. Hned zpočátku o sobě dávál znát rozdílový hráč domácích, Tomáš Jirsák, který rozdával balóny jak na páse v lubenské bramborárně. Dostali jsme se trochu pod tlak a čelili jsme množství rohů a přímých kopů. Hned z prvního trefil Jirsák pravou tyč. Pak při krásné individuální akci skrze vápnem zamotal naši defenzivu do oprátky znovu a opět se rozezvonila tyč. Tentokrát levá a míč si to štrádoval po brankové čářě, aby z toho byl nakonec opět “jen” roh. Ubránit zkušené hlavičkáře z řad domácích, vyžadovalo vždy maximální koncentraci. Vše se nám dařilo a vypadalo to, že i to pověstné štěstíčko se nás drželo. Pak přišel jeden z důležitých momentů utkání, kde jsme si přivlastnili výhodu úzkého hřiště a dlouhý out Kuby Pešiny krásně srazil Ríša Ráb proti noze Pávlákovi, který však odkrytou branku trestuhodně přestřelil, jak starý známý Roberto Baggio ve čtyřiadevadesátým. Aktivní hrou jsme občas dostávali soupeře pod tlak, ale gól se nám vstřelit nepovedlo. Akci Ríši Rába či Petra Pavláka zachytil buď brankář Řehák nebo zmařili obětaví obránci, kteří na nás byli dobře připraveni. Krásný pokus zpoza vápna předvedl také Matěj Hodr, ale opět zůstal jen pevně přilepen na rukavicích domácího strážce. Občas nám krásně se rozvíjející pokus zmařila “cihla v kopačce”, kde nám rohy, přihrávky i centry do vápna “kradla” moc velká razance na úkor úzkého a krátkého hřiště. Pak přišla jedna z našich defenzivních chyb, kdy jsme nechali Pánka proběhnout a odcentrovat z pravé strany a nezjištně tak naservírovat před prázdnou klec Pražákovi, který se ve skluzu už nemýlil a tím uzavřel otevřený poločasový výsledek – 1:0.
2. poločas:
Do druhého poločasu jsme si objasnili “bolístky naší hry”, kdy jsme v prvním poločase nechávali trestuhodně mnoho prostoru ve středu hřiště “mozkům hry” a horko-těžko pak zastavovali valy domácích, kteří se jak neřízené kombajny valily až k našemu vápnu. Práce ve středu hřiště se zlepšila, ale bohužel jsme si vlastními obrannými chybami vybrali černou čtvrthodinku, která nás stála zápas a soupěř nás vůbec nešetřil. Oplatil nám naši zbraň, kdy do vápna, které bylo snad pouhé 2 metry od pomezní čáry, létali míče jak splašené meteority. Nedokázali jsme zapojit důraz a fotbalovost, takže jsme si prakticky vstřelili sami 2 rychlé góly, které naši urputnost a snahu trochu degradovaly. Již jsme všichni tušili, že nám 3 body odpluly do Tramtárie. A když si následně popletl spoluhráče i dresy Míša Šrom, ukázal precizní práci ve vápně domácí Mach, aby pak nezjištně předložil zcela volnému Pánkovi, který již zatloukl poslední hřebíček do rakve – 4:0. Snažili jsme dát alespoň čestný “anti-ostudný” gól. Když však na Pavláka nebyla písknuta penalta a pro nesprávně zvedlý praporek pomezního nebyl uznán ani regulerní gól Ríši Rába, nebo jeho následný další pokus, proti osamocenému brankáři, gólem neskončil, bylo jasné, že tento zápas vyjdeme poprvé v sezoně naprázdno (když nepočítám pohárový zápas s Litomyšlí 0:2). Změnit to mohla ještě krásná střela zpoza vápna od Matěje Jetmara, ale i s tou si gólman poradil robinzonádou, takže jsme utřeli nos a odešli zklamáni poslouchat euforické chorály našeho soupeře.
Mač měl zajímavý náboj a prestiž. Měřit se s takovýmto zkušeným týmem je pro nás a naše mladé borce jedině dobře. Mrzí nás, že se špice vzdaluje, ale nutno uznat, že asi nikdo nepochybuje o tom, kdo si příští sezónu zahraje A-třídu, pokud opět nezasáhne vyšší covidová moc, jenž jim boj o postup zmařila už 2x předtím. My věříme, že již máme za sebou papírově těžší soupeře a náš gólostroj se opět předvede v plné kráse, takže tu bednu nakonec vydupeme.
V sobotu 18.9. 2021 již v 15:30! nás čeká vele-důležité utkání s rezervou Lanškrouna, které musíme bezpodmínečně zvládnout minimálně za 3 body. Bubnová atmosféra “černovírských rowdies” zajištěna. Věříme, že jsou již obdařeny ekologickými dýmovnicemi. Přijďte nás tedy podpořit a vemte si bujaré hlasivky nebo tygrovaná tanga 😀