TJ SOKOL LIBCHAVY – LANŠKROUN B | 4:3 (pol. 3:2)
Plejáda zahozených šancí alias: “nemusí vždy pršet, jen když kape.” Nám kápla domácí povinnost v podobě 3 bodů a to je důležité!
Branky: 8. Flídr Petr (as. Boštík Michal), 13. Jetmar Matěj, 30. Ráb Richard (as. Ďuriš Daniel), 57. Ráb Richard (pen.) – 28. Petruň Pavel, 45. Skalický Daniel, 68. Skalický Daniel
Sestava:
Motyčka Filip
Svoboda Jakub (76. David Jaroslav) – Pešina Jakub – Blažek Jaroslav – Žídek Radim
Flídr Petr – Jetmar Matěj – Ďuriš Daniel – Hodr Matěj (90. Hájek David)
Ráb Richard (C) – Boštík Michal (86. Horníček Filip)
Připraveni: Musil Jakub, Hájek David (s reprezentačními teplákami), Horníček Filip, Jarda David a lapač Tomáš Kollert
Úvodní žblept:
Za anglického počasí jsme vykročili k nápravě ztracených bodů z předešlého utkání v Bystrém. Přijela k nám rezerva Lanškrouna, takže se čekalo, že RŽ aréna se bude otřásat v základech, alespoň z pohledu ofenzivního pojetí. Míst k sezení, oddělených po dvou metrech, dle vládního nařízení, moc nebylo, takže se přemýšlelo nad instalací plastových sedaček (z baníkovského výprodeje) na střechu paní starostky. Z tohoto bizardního plánu však nakonec sešlo. Proto jsme museli posílit pořadatelskou službu z řad dobrovolníků. Sešlo se jich rovných 50, takže pro sedící diváky již nezbylo místo. Padesátý-první byl už jen předseda klubu, Pepa Musil, jenž hlásal do mikrofonu, který byl obalen rouškou, aby do něj někdo nenaprskal. Hosté přijeli s psychickou výhodou, když dokázali v minulém zápase porazit silné České Heřmanice a to dokonce na jejich písečku.
1. Poločas:
Lanškrounští zkoušeli zpočátku defenzivní taktiku, která se jim po chvíli začala bortit. Mohla za to naše ofenzivní slina i patřičné zdravé sebevědomí. Obranný postoj hostů jsme začali protrhávat jak Ron Jeremi v dobách největší slávy. Kluci se předháněli, kdo toho v zakončení více zprzní. Své tutové šance hned v úvodu spálil 2x Ríša Ráb, který se opět jen rozehříval a také Mates Jetmar, který si zakončení jen nacvičoval a proto místo střely raději nevystřelil. Průlom přišel už v 8. minutě, kdy po krásné a rychlé akci vybídl Míša Boštík naběhnuvšího Petra Flídra, který podél golmana otevřel skóre. Jeho první gól v sezóně se snažil přivlastnit zraněný Petr Pavlák, který mu propůjčil střelecké kopačky. Nakonec mu byl v zápise gól stejně uzmut a připsán chybně Kubovi Svobodovi, který touto administrativní chybou vstřelil svůj první gól za Libchavy, a proto bude mít co dočinění s týmovým pokladníkem, kým je právě Petr Flídr. Následoval opět náš tlak a Lanškroun se stále nemohl vymanit z naší aktivity. Další gól přišel po čtvrt hodině hry, kdy hostující chybu potrestal Mates Jetmar a rozveselil dav pořadatelů. Hrál se poměrně bezstarostný fotbal, jenž se mohl divákům líbit, avšak trenérům asi nikoliv. Z našeho tábora vzešel povyk, když nenápadnou střelu neudržel náš benjamínek Mates Motyčka, a dorážku měl již poměrně jednoduchou zkušený lanškrounský střelec Pavel Petruň, takže bylo sníženo – 2:1. Naštěstí již za 2 minuty jsme opět odskočili, když si povinnost vsítění splnil Ríša Ráb, a stále tak pokračuje v nastoleném trendu, co zápas to gól. O jeho fotbalovém srdci a gólovém zaujetí svědčí i fakt, že si skoro vytrhl kapačky, vzal si kopačky a utekl z litomyšlského ARA, jen aby mohl dávat góly – 3-1. Od této chvíle jsme paradoxně znervózněli a nabídli soupeři více prostoru, který toho využil a začal kousat. Přestalo se dařit skoro vše a snižující gól visel ve vzduchu. Ostříhaný a oholený Jarda Blažek, s minimalistickou vizáží, připomínající nejmodernější anti-odporové plavecké materiály, si ještě chtěl vstřelit “uhlazenou” hlavou vlastence, ale to mu zmařilo břevno Motykovi svatyně. Nakonec jsme soupeři nabídli možnost skórování vlastní nezkušeností tím, že jsme vzadu otáleli s odkopem. Soupeř se usadil v naší čtvrtině a po sérii autů a rohů přišla kung-fu noha Ríši Rába, který si spletl míč s hlavou. Nařízenou penaltu proměnil zkušeně Skalický, takže se závěrečným poločasovým hvizdem bylo sníženo na – 3:2
2. Poločas:
Druhý poločas jsme začali skoro jako ten první. Aktivní hrou s ofenzivním instinktem. Předvedli jsme několik pohledných akcí, kdy jednou po pěkném centru pálil z “voleje” Ríša Ráb, jehož střela málem prorvala ochrannou síť za bránou. Ríša, svojí chutí do hry, dělal hostující obraně problémy. Dostával ideální balóny od zálohy a dral se k zakončení. Po jeho typickém slalomu se ocitl sám před gólmanem, ale míč mu sjel po kopytu a “promotal” se kolem brankové čáry, kde jej Míša Boštík už nestihl dorazit do odkryté klece, takže vyprášil jen boční síť. Po další “ekvalibristické show” domácího kapitána, se pískala penalta v náš prospěch. Ríša si došel pro faul, pak sám pro míč, aby nakonec sám desítku proměnil, takže už to bylo – 4:2. Hosté si mohli, stejně jako my v prvním poločase, vsítit exkluzivního vlastence. Míč se však odrazil jen od tyče a Ríša Ráb nedokázal procpat do odkryté brány. Chuť si spravil po chvíli, kdy obdržel nádherně načechraný bochánek od Petra Flídra, a nezvykle hlavou vsítil svůj první letošní hattrick. Radost mu však zkazila pomezní rozhodčí Marta, která viděla 50-centimetrový offside. Skóre se tedy měnilo až na druhé straně, kdy Skalický snížil na rozdíl jedné branky a začalo být ouvej – 4:3. Několik slibných lanškrounských šancí ještě zmařil náš lapák, Mates Motyčka, který reflexivně povyrážel, jak mu ruce stačily. Uklidňující pojistku mohl zatlouci, nový běhavý záložník, Petr Flídr, který si oběhl i brankáře, ale z úhlu nedokázal trefit mezi bílé tyče, a všude přítomný Mates Hodr dorážel jen do boční síťe. To bylo vše, co se událo na hřišti, takže jsme se mohli radovat z další domácí výhry.
Závěrečné moudro:
Dát doma 4 góly není zas tak tragický počin, ale přinejmenším mrzí, že jsme nevyužili jasné šance a tím jsme se báli o výsledek až do konce. Především trenér Tomáš Abt i jeho suplující asistent Petr Pavlák, byli zralí na defibrilační mašinku už po poločase. Alarmující je, že stále dostáváme mnoho gólů, což musíme začít řešit, jelikož je nejvyšší čas. Příští týden by se už hrát nemuselo a to už bychom řešit nestihli. Všichni věříme, že se příští týden utkáme s “trápícím” se Žichlínkem a konečně si přivezeme plný počet bodů z venkovního stánku. Nevím jestli mohu pozvat fanoušky, takže to sem vypíchnu, jakoby bych nic neřekl. Hraje se (mělo by se hrát) v sobotu 3.10. 2020 od 15:00. Zápas můžete sledovat za plotem. Hrát se možná bude v počtu hráčů 10 na 10. S tím nemáme absolutně problém, jelikož na venkovní zápasy nás stejně více není 🙂