SOKOL KUNČINA – SOKOL LIBCHAVY – 3:2 na penalty (poločas 1:1)
Festival neproměněných šancí, hořký závěr a 3 body v pr….
Branky: 25. Spálenský z pen., 91. Šmehlík – 33. Hodr Matěj (as. Ráb), 82. Pavlák z pen.
Sestava:
Brankář: Hůlka Patrik
Hájek David – Pešina Jakub – Blažek Jaroslav – Židek Radim (90. Musil Jakub)
Boštík Michal – Petr Flídr – Ďuriš Daniel (9. Rejent Pavel) – Pavlák Petr
Ráb Richard (82. Jetmar Matěj) – Hodr Matěj
Střídačka: Rejent Pavel, Šrom Michael, Jetmar Matěj, Musil Jakub, Poláček Jakub (B)
V sobotu 7.9. 2019 jsme zajížděli k soupeři, který má nesporné kvality, zkušenosti z A. třídy, ale letos poměrně nevyrovnané výkony. Byl to souboj o průběžnou 3. příčku, což samo o sobě slibovalo drama. Na Kunčinu umíme zahrát, ale dle statistik pouze doma. Naposledy se nám podařil husarský kousek, kdy jsme 21. 5. 2016 vyhráli domácí zápas 6:1. Z debaklu se tým Kunčiny rychle vzpamatoval a následně celý rok nepoznal hořkost porážky, aby při cestě do A.třídy, na den přesně 21.5. 2017, opět obdrželi na našem hřišti latu 5:2. Když nakouknu ještě více do análů, dozvím se v nich, že jsme u nich dlouho nevyhráli, i když jsme měli zápas skvěle rozjetý. V sezóně 2016/17 jsme v Kunčině vedli ještě v 75 min. 2:0, trefili navíc spojnici a stejně jsme prohráli 3:2 poté, co jsme 2x smolně inkasovali v samotném závěru. O rok dříve v sezóně 2015/16 jsme do Kunčiny jeli k zápasu 9. kola, coby dosud neporažený tým. Opět z toho byla první porážka 2:1. Letos jsme chtěli vše zlomit. Počasí nám přálo, byly anglické podmínky s častými kalužemi. Hřiště nám nakypřil předzápas béčka Kunčiny. Po chvilce zápolení bylo na některých bojovnících vidno, že mokré dresy na těle vytvořily “kondomózní sarkofágy z elastanu”, takže byly zvýrazněny “pekáče buchet” každého hráče. Chtěli jsme žrát trávu a šli jsme si plně za svým. Ke gladiátorskému zápasu nás vedl Roman Žďárský, za absentujícího lodivoda Tomáše Abta, který měl údajně jediný klíče od moravských sklepů, takže s koštýřem v ústech nám přál na dálku štěstí, ale asi málo, jelikož jsme ho tento zápas příliš neměli.
Hned při rozcvičce si o skrytý beton za lajnou vyvrtl kotník náš “playmaker” Dan Ďuriš, který na následky smolného zranění vydržel na hřišti pouze 9 minut. Na jeho místo se posunul Míša Boštík, který byl ve středu hřiště skutečně znát. Na plac tedy šel již v 9. minutě Pavel Rejent a s nelehkou rolí se popasoval obstojně. Pak už se začalo z hurta a fotbal nám, světe div se, poměrně šel. Vycházela nám kombinace, byli jsme nebezpeční a hladoví. Měli skoro každý balón a určovali tempo hry. Domácí byli jako opaření. Vytvářeli jsme si silný tlak. Hned do první šance se dostal v samostatném úniku Pavlák, ale na těžkém terénu se nepochopitelně nedostal ani ke střele, což nechápal nikdo ze stadionu. Do další šance se dostal Ríša Ráb, ale brankář stačil vykopnout. U další byl opět Ríša, který nejprve připravil stopera o balón a následně si pohrál s dvojicí vracejících se obránců tak, že z nich udělal sedící diváky, ale sám před brankářem opět selhal a trefil pouze nohy brankáře. Hostující brankář vychytal ještě Matese Hodra a jak jinak nežli nohama. Pokud by měl brankář svázané ruce nebo svěrací kazajku, bohatě by mu to na nás stačilo. V další velké šanci se ocitl po krásném centru Radima Židka opět Ríša Ráb, který si řekl, že když to nejde nohama, tak dá gól hlavou. Načechraný centr však nedokázal umístit lépe než 2 metry nad. Po něm pak nezužitkoval opět krásný centr Pavlák, který střílel z voleje těsně vedle tyče. Zmar dokonal ještě Míša Boštík, který se dostal k odraženému balónu na malém vápně, ale s přispěním důrazného obránce nedorazil do odkryté branky a jeho pokus skončil nad bránou. Po naší plejádě zahozených šancí se v ojedinělé akci ocitli také domácí. Krásná průniková přihrávka domácích načapala naše “defendry” v nedbalkách a malý hbitý útočník běžel sám na stejně vysokého “Čapájeva” Hůlku, který se vrhl soupeři pod nohy, ale nestihl již zasáhnout balón, takže z toho byla jasná penalta a pro nás lekce z produktivity. Jan Spálenský s přehledem uklidil míč a mírně opaření jsme prohrávali 1:0. Stále jsme se snažili hrát fotbal a nutno uznat, že se nám to tento poločas i dařilo. Na všech našich borcích bylo znát odhodlání vyhrát. Ve 33. minutě přišla konečně odměna. Mates Hodr dostal ideální míč od Ríši Rába a první jeho pokus vychytal, jak jinak než-li nohama, domácí brankář Pařil, ale na následnou dorážku již nohy vykopnout nedokázal – 1:1. Pak ještě domácí zadák “utnul” Ríšu Rába ve vápně, ale píšťalka zůstala němá. Remízovým stavem tedy skončil 1. poločas, který mohl být klidně 2:6 a nikdo by se nedivil. Tuto sobotu jsme však byli s efektivitou tzv. na štíru.
2. poločas
Z kabin jsme šli s jasným cílem. Odvézt zde všechny body, které nám náleží. Nutno uznat, že borci Kunčiny také neradi prohrávají. Čekalo nás tedy velmi fyzicky náročných 45 min. na těžkém hřišti a za poměrně velkého šera. Jen podotýkám, že těžší borci byli skoro po kolena v blátě. Hra se druhý poločas poměrně vyrovnala. Hosté se snažili a s přibývajícím časem byli i více důrazní, za což si po právu odnášeli jednu kartu za druhou. Některé jejich výsledky snahy pochytal Hůlis nebo poctivá defenziva. V druhém poločase pokračovalo opět zakletí Ríši Rába, kterému by v tento zápas nepomohlo ani kdyby políbil žábu. Jeho další šance skončila na hostujícím brankáři. S váhou ironie se nám dařily také standardky, kterých jsme měli nespočet, ale vždy když pán Bůh jedno okno zasklil, druhé už měl opět vysklené. V 82. minutě se po centru do vápna odrazil míč k Ríšovi Rábovi, který měl “napružíno”. Kdoví, jak by to dopadlo a zda-li by to nebylo opět pánu Bohu do oken, ale hostující obránci si proti jeho napřáhlé střele vyšlápli tak razantně, že mu nejen málem zlomili nohu, ale také zavařili na penaltu, jenž mohla být rozhodujícím článkem k naší 3-bodové satisfakci. Ríša byl odnesen na nosítkách. Chtěl si s sebou vzít také balón, ale ten ukořistil Petr Pavlák a vzal vše na svá bedra. V chladném odpoledni proměnil jak jinak nežli chladnokrevně. Šli jsme konečně do vedení 2:1. Do konce zbývalo necelých 10 minut. Hra se přiostřila, domácí začali být nervózní a podráždění. My jsme se bohužel nechali strhnout a v rychlém sledu jsme obdrželi 4 žluté karty a vyrovnali skóre rozjetého karbanu (87, 88, 89 a 90 min.)!! Na tahu byl soupeř a ukázal, že kdo se směje naposled, ten se směje nejvíc. V 91 minutě po “sporném” zákroku Radima Židka u autové lajny, kdy se dle našeho názoru jednalo o souboj tělo na tělo, jenž však pomezní rozhodčí vyhodnotil jako faul. Poslední centr do vápna, balón do bezpečí a mohli jsme se radovat. Bohužel to se nám nepovedlo. Krásně zahraný centr se snesl na hlavu domácího Šmehlíka, který umístěnou hlavičkou, jenž lízla také “cédečko” bránícího Jardy Blažka, poslal “kulatou zdravici” za záda bezmocného Patrika Hůlky, kterému chybělo min. 3 cm výšky. Škoda jen, že nevyrábí kopačky s podpatky, mohlo to dopadnout jinak. Bohužel bylo srovnáno 2-2 a zápas tak dospěl do penalt. V penaltové loterii prokázali lepší formu domácí hráči, když trefili všechny své pokusy do černého.
Domácí celou sérii začali a ani jednou nezaváhali, ačkoliv si 1x Hůlis na balón sáhl.
Penaltový rozstřel z našeho pohledu:
- kop: Pešina Jakub – zkušeně poslal míč přesně mezi ruce a prsty domácího brankáře a vyrovnal stav.
- kop: Petr Pavlák – tvrdou a přitaženou střelou k tyči nedal brankáři šanci.
- kop: Petr Flídr – ani on nezaváhal a poslal brankáře na druhou stranu.
- kop: David Hájek – zde se lámal chleba. Hajsek se snažil umístit za háčky pod lať a opravdu krásně vymetl šibenici, avšak bohužel jen ochranné sítě za bránou. Domácí gólman šel následně ukončit sérii a povedlo se mu to.
Domácí po šťastném konci zápasů berou 2 body a nám zbyl pouze 1 bod za snahu. Takový je fotbal. Určitě jsme měli na to odvézt všechny body a soupeře vůbec nešetřit. Neproměnili jsme min. 6 jasných gólovek a kvůli tomu jsme nevyhráli. Věříme, že bude v brzké době opět zápas, kdy nám to tam napadá. Doufejme, že to bude třeba již tuto sobotu na domácím hřišti proti týmu Semanína, který se nyní potýká s úzkým kádrem. Víme ale, že nás i tak nečeká nic lehkého.
Zveme tímto všechny naše fanoušky, aby zavítali do ochozů v sobotu 14.9. 2019 v 16:30. Naše barvy jsou černo-žlutá, ale mimo to nás poznáte, že rádi pálíme šance 🙂