Góly: 63. a 65. min. Bednár – 2. Pavlák
Sestava Libchav:
Poláček (B)
Rejent – Horníček – Blažek – Musil
Hodr – Šalda – Ráb (C) – Pavlák (od 4. min. Šrom)
Váně – Boštík Michal
Náhradníci: nikdo
V sobotu 8.6. 2019 jsme přijeli na horkou půdu do Semanína, kde nás kromě krásného počasí čekal tradiční fotbalový palouček a hned vedle na druhém, poletovalo plno šťastných dětí, obalených do bílé pěny, nikoliv však od piva, ale z pěnové párty. Dětského dne se zúčastnil i kouzelník a to rozhodlo.
Jak je poslední dobou tradicí, na předposlední zápas sezóny jsme přijeli „s našlapanou střídačkou“, když náš lodivod, trávníkář, zahradník, údržbář, lajnař i vedoucí mužstva v jedné osobě Roman “Abramovič” Žďárský, musel obvolat kluky z dorostu, abychom dali dohromady alespoň 11 lidí. Nakonec nás bylo přesně 11,5. Převážně ze zdravotních či pracovních důvodů chybělo rekordních 9 hráčů (David, Hájek, Flídr, Paukert, Jetmar, Boštík J., Žídek, Martinák, Pinkava). Mužstvo doplněné o schopné dorostence podalo zdařilý výkon, ale na výhru to, se 3. mužstvem tabulky, nakonec nestačilo.
A to zápas začal nejlépe, jak mohl. Po měsíci tvrdé rekonvalescenční pauzy, plné klidového režimu, se do sestavy vrátil vysloužilý kanonýr Petr Pavlák. Právě on však již při rozcvičce zvěstoval, že jeho účinkování v tomto zápase vidí max. na 3 minuty. Běžela druhá minutá zápasu, když si naběhl na dlouhý balon, který propadl semanínské obraně…zcela sám tváří v tvář s gólmanem Hůlkou uspěl na první dobrou. Jak by trefně glosoval Robert Záruba: „roztáhni nohy a já Ti tam dám loptu, jak se sluší a patří.“ Zde by semanínskému čarodějovi nepomohl ani skotský kilt (sukně). Vedli jsme 1:0, avšak gólová střela si vzala s sebou svou daň, když zraněný stehenní sval rezignoval a skutečně ve 3. odehrané minutě ho poslal na další dlouhý odpočinek do pivních lázní. Nahradil ho Michael Šrom a rozkaz zněl jasně: „Nikdo se už nesmí zranit za žádnou cenu!“ Jinak by do pole musel trenér, který by si chtěl nostalgicky připomenout svůj poslední hattrick z pěta-devadesáteho a to by nemuselo skončit dobře 🙂
Dále se hrál poměrně bezstarostný fotbal, ale patřičné tempo zápasu nechybělo. Nejprve zahrozil Semanín krásnou akcí, kterou reflexivním zákrokem v „robinzonádě“ zlikvidoval gólman Pelé a následnou dorážku zneškodnil všelijak, ani nevěděl jak, Michael Šrom. Hned po chvíli zneškodnil Pelé samostatný nájezd a trochu jsme si koledovali. Nenechali jsme se však zahanbit a krásnou individuální akcí se prezentoval „snad poprvé za sezónu“:) Pavel Rejent, jenž zažehl motory, předběhl obránce a jeho povedenou střelu gólman stačil pouze vyrazit těsně vedle brány na rohový kop. O chvíli později přišla parádní akce dorostence Matěje Hodra, který se nebál „průniku“ do vápna, aby předložil skoro ideální balón přes celé malé vápno, kde byl obávaný střelec a sestřelovač vrtulníků Lukáš Váně, na kterého zívala celá odkrytá svatyně, větší jak Pravčická brána. K naší smůle před ním balón skočil a ten skončil pod koly kombajnu na přilehlém poli. V prvním poločase stojí za zmínku ještě akce Ríši Rába, který si ekvalibristicky pohrál s obráncem, aby následnou střelou z voleje, také přestřelil bránu a sestřelil řidiče onoho kombajnu.
Do druhé půle jsme šli s vedením a vědomím, že tento zápas se dá vyhrát i v okleštěné sestavě. Stačí jen relativně málo, když budeme bojovat a proměňovat své šance! Nutno říci, že i semanínští nebyli zcela kompletní a museli jim vypomoci léty ostřílení srdcaři, kteří možná ještě kopali do mičudy zvané „kožené slunce“. Ihned ze začátku druhého poločasu vytahuje svůj další skvělý zákrok Pelé, když špičky prstů vytáhl trestný kop. Opět jsme ale odpověděli na šance soupeře krásnou akcí, když Míša Boštík využil rychlé a přímočaré kombinace se zakončením, avšak brankář Hůlka míč se štěstím vyrazil pouze k nohám našich dvou útočníků. Ani to však nestačilo a byla jen škoda, že si to nevyrazil rovnou do své brány, jelikož zakončoval opět smolař Lukáš Váně, který chtěl protrhnout síť nebo měl vsazeno na Semanín, ale opět branku trestuhodně přestřelil a vypadalo to dokonce, že při tom zlomil špičku 30-letého smrku opadavého. V tu chvíli jsme si připadali, jakoby někdo ze Semanína mávl kouzelnou hůlkou a začaroval nám bránu. Na pozorném gólmanovi si vylámal zuby i Ríša Ráb, který nezužitkoval milimetrový centr za obranu, od výborně hrajícího dorostence Filipa Horníčka. Svou šanci zbytečně uspěchal a i on přestřelil bránu.
V 63 min. tak přišel zákonitě trest, spíše 2 tresty v rozmezí 2 minut a oba z kopačky Miroslava Bednára, který doklepával dlouhý centr z pravé strany, jenž Pelé rukou ještě vytěsnil, místo za bránu nepochopitelně pouze před sebe, ale dle jeho vyjádření na tiskové konferenci, ke které byl přizván i nešišlající tlumočník, údajně při odraze stoupl do díry a tím se zmohl na pouhé plácnutí před sebe. Bylo tak srovnáno na 1:1. Prakticky ihned z dalšího útoku následně zaspal zkušený stopér Jarda Blažek, kterému nevyšly první 3 rychlé kroky (obligátní zrychlení z 0-100 = nevyhodnoceno) a útočník Semanína tak šel sám na bránu a pod padajícím Pelém, rozhodl tento duel. Vyrovnat mohl ještě Ríša Ráb, ale jeho střelu se štěstím vykopl brankář Hůlka a nepřipustil tak srovnání stavu.
Závěrečné hodnocení: Hosté byli zkušenějším a především v záloze fotbalovějším týmem. My jsme měli dravé mládí, některé akce pohledné, avšak bez kýženého efektu. Jak zní správná honosná fráze: „do prázdné brány dávají góly pouze srabi, což dodržujeme celou sezónu“. Naše charitativní počiny nás však stály nemálo bodů a proto je umístění letošní sezóny takové, jaké se dlouho nepamatuje. Paradoxem však je, že i přesto máme vstřeleno 70 gólů za sezónu a pouze 2 branky nám chybí k prvnímu místu. Ty a ještě více se pokusíme vsítit v posledním duelu proti týmu z Janova (sobota 15. 6. 2019 v 17:00 hod. na stadionu ER-ŽET Arény).
Přijďte tedy naše „torzo“ povzbudit a rozloučit se s námi a letošní sezónou.