Poslední srpnovou sobotu (26.8.) jsme jeli na první turnaj po prázdninové pauze do Solnice, kde již „tradičně“ zahajujeme novou sezonu. Vzhledem k tomu, že se jedná o turnaj pro ročník 2009 a mladší, doplnili jsme náš tým (ročník 2010) o 3 posily staršího ročníku – Jolanku Pávkovou, Kubu Kalouse a Simona Vídenského. Z naší standardní sestavy nám chyběla hlavně opora v brance, tedy Markétka Karbulková a nahradil ji Kuba Kalous a tato „náhrada“ byla opravdu dobrou volbou.
V Solnici bylo celkem 12 týmů z Pardubického a Královehradeckého kraje, které byly rozděleny do 2 skupin po 6 týmech. Čekalo nás tak 5 dopoledních zápasů, kdy jsme se postupně utkali s týmy z Dobrušky, s domácím týmem Solnice „zelení“, s kluky z Hradce Králové, Náchoda a Havlíčkova Brodu. Hrálo se 1x 15 minut a počasí nám, jako tradičně v Solnici, více, než přálo. Ručička teploměru se každou hodinou posunovala a v odpoledních hodinách se začala přibližovat až k 28 °C.
První zápas, který jsme hráli s kluky z Dobrušky, jsme očekávali, jako většinou po ránu, trochu „rozespalý“, opak byl ale pravdou a náš tým nás velmi mile překvapil, kluci hráli svižně, přihrávali si, poměrně brzy se ujali vedení gólem Davida, další pak přidali 2 Petr a 1 Kuba Krčál a celkově jsme tedy vyhráli 4:0.
Druhý zápas nás čekal proti domácímu týmu Solnice „zelení“, do kterého jsme také vstoupili v poměrně svižném tempu, vedení jsme se ujali gólem Kuby Krčála, pak ale Solnice vyrovnala a museli jsme se tedy o výsledek prát dál. A prali jsme se statečně a úspěšně, góly přidal ještě Simon a Petr a vyhráli jsme tak poměrem 3:1.
Ve třetím zápasu nás čekal těžký soupeř z Hradce Králové, kteří měli tým složený ročníkem 2009 a bylo to znát…nejenom výškovým rozdílem v poli, ale také sílou kopu a umístěním ran do brány těšně pod horní břevno, což jsou nechytatelné střely. Ale vždycky říkáme, že každý soupeř je hratelný a začíná se skórem 0:0, takže i v tomto případě přistoupil náš tým k zápasu velice zodpovědně a s nasazením. Sice jsme prohrávali 0:2, ale nevzdávali jsme to a pokusili se s výsledkem něco udělat. Nejprve se za nás trefil David a potom následovala, za náš tým v tom dni, asi nejhezčí fotbalová akce, kdy David z obrany kopl křížovou přihrávku na levého útočníka Kubu Krčála, který si přihrávku zpracoval a opět křížem poslal na pravou stranu před branku Simonovi a ten neomylně skóroval. Tomu jsme museli opravdu všichni zatleskat, krásná fotbalová akce, která soupeře zaskočila a překvapila. Bohužel nám ale chybělo také trochu štěstí, protože šancí jsme si vytvořili ještě několik, ale neproměnili je, na rozdíl od druhého týmu, který skóroval ještě 2x a my tak poprvé prohráli 2:4. Ale řekli jsme si, nevadí, soupeř byl větší, starší a silnější, bylo to dobré porovnání sil a zjištění, že proti silnějším soupeřům podáváme opravdu dobré výkony.
Pak nás čekal tým z Náchoda, který jsme na začátku trošku podcenili a nechali hrát, takže jsme inkasovali úvodní branku my, pak se ale střelecky skvěle prosadil Simon a dal 4 góly za sebou. Paráda, mohli jsme si oddychnout a trenér vystřídal nejvíce vytížené hráče, aby si odpočinuli. V tomto zápasu byl v bráně David a Kuba Kalous si šel také vyzkoušet pozici v poli. Celkově se trochu polevilo a my v závěru zápasu, možná trošku zbytečně, dostali ještě 2 branky, takže jsme si svůj náskok nechali stáhnout na konečných 4:3, ale klukům to nevadilo a závěrečným pokřikem oslavili vítězství v tomto zápasu.
Posledním soupeřem ve skupině byli kluci z Havlíčkova Brodu, kteří se ukázali také jako velmi dobře připravený tým a je pravda, že my jsme nepodali až tak přesvědčivý a bojovný výkon, jako v ostatních zápasech a možná se začala projevovat i únava z tepla. Poměrně brzy jsme dostali první gól a dlouhou dobu se pak nic zásadního nedělo. Ne, že bychom si nevybudovali žádné šance, ale nedařilo se nám zakončení, nebyli jsme dostatečně důrazní v závěru, takže branky nepřicházely. Pak udělal soupeř velkou chybu, chtěl poslat „malou domů“, ale natolik překvapil svého brankáře, že mu míč proklouzl až do branky a tím se vyrovnalo na konečných 1:1.
Jak se později ukázalo, remíza s tímto soupeřem nás stála lepší umístění v tabulce, kde jsme nakonec skončili 3. za Hradcem Králové a právě Havlíčkovým Brodem a tak nás ve čtvrtfinále čekal jeden z nejtěžších soupeřů, tým z Trutnova. A tam jsme si opravdu téměř „neškrtli“, přehrávali nás naprosto přesnými přihrávkami, nepustili nás k ničemu, co by jen zavánělo ohrožením jejich branky a naopak oni nám to sypali pěkně zostra. Konečný výsledek 0:6 byl tedy pro nás dost krutý, ale soupeř opravdu zaslouženě vyhrál. Po této prohře bylo nutné mužstvo namotivovat, proto trenér slíbil, pokud se nakonec umístí na 5.místě, že skočí do místní hasičské nádrže…. 🙂
Touto prohrou jsme se vyřadili z možnosti bojovat ve skupině o 1.-4. místo a zařadili se do druhé skupiny, o konečné 5.-8. místo. Čekali nás tam ještě 2 zápasy, první jsme absolvovali proti Holicím a bylo fajn, že se klukům a Jolance začalo opět dařit, a to nejenom herně a kombinačně, ale hlavně střelecky. První gól za nás dal Petr, pak se přidal Kuba Krčál, další dal opět Petr, pak se trefila i Jolanka, následně Simon a náskok se zdál být dostatečný, tak se trochu polevilo v ostražitosti branky a hned jsme za to byli potrestáni gólem. Naštěstí jediným a dokázali jsme na něj ještě góly Matouše, Davida a Petra odpovědět, takže jsme tento zápas s přehledem vyhráli 8:1 a věděli jsme, že se budeme prát o konečné 5. místo.
A v tomto zápase nás nakonec čekal opět Havlíčkův Brod. Dlouho to byl vyrovnaný boj, ale naši byli znovu při chuti a chtěli zvítězit. Tlačili tedy, co to šlo, ale nějakou dobu se nám nedařilo míč správně umístit, hodně střel šlo brankáři přímo do ruky. Naše snažení se ale přece jenom začalo zúročovat, kdy střela Petra prošla za brankářova záda. Vedli jsme. Naše radost ale netrvala dlouho a soupeř nám vedení sebral a bylo vyrovnáno. Začínalo se tedy znovu…. Byl to už trochu boj, komu zůstalo více sil a nakonec se ukázalo, že jsme byli my ti šťastnější a Jolance se podařilo dát poslední gól našeho týmu a zvítězili jsme tak poměrem 2:1.
Bylo to pro nás tedy konečné 5.místo, což byl úspěch a spokojenost na straně trenérů. Každým rokem tak dosahujeme v Solnici lepšího výsledku a budeme se těšit, že třeba již příští rok skončíme na pomyslné „bedně“. Výkonnostně na to určitě máme, i když je pravda, že konečný vítěz a druhý z finalistů, předváděli o úroveň lepší fotbal, než zbytek týmů. Po zásluze tak vyhráli domácí ze Solnice „bílí“ a druzí byli borci z Trutnova.
Konečné pořadí tak bylo:
- SK Solnice „bílí“
- MFK Trutnov
- FC Hradec Králové
- FK Choceň
- TJ Sokol Libchavy (góly – 7 Simon, 7 Petr, 3 Kuba Krčál, 3 David, 2 Jolanka, 1 Matouš)
- FC Havlíčkův Brod
- SK Solnice „zelení“
- SK Holice
- FK Náchod
- MFK Nové Město n.Metují
- SK Dobruška
- FC Rychnov nad Kněžnou
Děkujeme všem hráčům za předvedené výkony, které určitě nebyly špatné a jsou pro nás předzvěstí, že přes prázdniny kopat nezapomněli 🙂 a je vidět, že je fotbal stále baví, což je to nejdůležitější. A trenéři dodrželi slovo a po ukončení turnaje všichni naskákali do nádrže… prohlédněte si fotky 🙂
Brali jsme tento turnaj jako „rozehrávací“ a budeme mladší přípravce držet pěsti v pondělním předkole Ondrášovka cupu, kterého se budou účastnit v Čáslavi. Tak ať se jim daří!
Sestava v Solnici byla: Kuba Kalous, Petr Pávek, Simon Vídenský, Kuba Krčál, Matouš Mucha, Danda Pražák, David Žďárský, Matěj Schauer a Jolanka Pávková.
Trenéři: Roman Žďárský, Petr Pávek st. a Břéťa Pražák.
Fotky z turnaje si můžete prohlédnout ZDE.
Dresy perou: Krčálovi
Zapsala: Zita Krčálová