SOKOL LIBCHAVY – TJ SEMANÍN – 4:3
Poločas snů, poločas hrůzy a muž s maskou!
Branky: 22. Pešina Jakub (as.Ráb), 27. Pešina Jakub (as.Boštík M.), 45. Boštík Michal (as. Ráb), 89. Ráb Richard (Flídr P.) – 53.- 57. Nešický Jakub, 65. Sokol Bohuslav
Sestava:
Brankář: Hůlka Patrik
Hájek David (60. Martinák) – David Jaroslav – Blažek Jaroslav – Židek Radim
Boštík Michal (90. Rejen Pavel) – Petr Flídr – Pešina Jakub – Pavlák Petr
Ráb Richard – Váně Lukáš (69. Hodr Matěj)
Připraveni: Rejent Pavel, Šrom Michael, Jetmar Matěj, Musil Jakub, Hodr Matěj, Martinák Jakub, Poláček Jakub (B)
V sobotu 14.7. 2019 jsme přivítali tradičního soka z nedalekého Semanína. Semanínu vstup do soutěže příliš nevyšel. Dokázal však obrat o bod letohradskou rezervu a v loňském roce zakončil sezónu na bedně. Nečekal nás tedy žádný lehký úkol. O poznání lehčí úkol jsem měl já, jelikož sem celý zápas sledoval „live“ z levé lajny a bez míče. Slangově řečeno: „z první řady jsem přihlížel napínavé zápletce“. Jak by řekli moji kolegové z Hollywoodu, tenhle biják se musel všem líbit. Že se jednalo skutečně o prvotřídní thriller s akčním super hrdinou ukázal až průběh zápasu.
- Poločas:
Již od prvních minut rozcvičky bylo zjevné, že mentálně nejsme na zápas 100% koncentrováni, možná přehecováni nebo s přílišným a zbytečným respektem. Od prvních minut se to také začalo projevovat. Soupeř na nás začal tlačit. Nestárnoucí Bohuslav Sokol rozdával míče jak na běžícím páse v bramborárně. Jednou zkusil změnu a vypustil zahřívací projektil ze střední vzdálenosti, který málem překvapil jeho bývalého spoluhráče, hájící letos naši branku. Hůlis měl s jeho překvapivou střelou plné ruce práce, aby míč stačil zabránit přejití brankové čáry. Hosté hrozili povětšinou z pravé strany, kde létali míče na nezadržitelného Hajdariho, kterého se s vypětím sil snažil okopávat Radim Židek, ale zkušenosti hráli více pro semanínského útočníka. Po jedné takové akci měli další loženou šanci, kdy zůstal ve vápně zcela osamocený, ale k naší radosti trefil pouze pravou tyč. Tento moment jakoby odstartoval následující události a určil, kdo bude v tomto utkání ten šťastnější. Po chvilce následoval semanínský roh, který jsme odvrátili tak šikovně, že jsme ihned zaveleli k protiútoku do otevřené obrany. Situace připomínala baseballové klání nejvyšší úrovně tzv. MLB (Major League Baseball). Loptu z odpalu chopil nejdříve Jarda Blažek, rychle přehodil na Ríšu Rába, jenž akci krásně zrychlil na další útočnou metu, aby následně poslal přesný pas do vápna, kde číhal zcela osamocený „hladový“ Kuba Pešina, který byl zcela sám před brankářem. Na nic nečekal a ihned z prvního doteku umístil míč přesně k tyči. Světe div se, vedli jsme 1:0 a hosté byli jako vyoutovaní – všichni do jednoho. O chvilku později se situace skoro opakovala. Krásná a rychlá akce po pravé straně, kdy celému “kontru” velel Míša Boštík, aby pak předložil krásný centr pod sebe do vápna, kde se opět našel Kuba Pešina (ten se asi zapomněl ve vápně hostí při oslavě prvního gólu, jinak si to neumím vysvětlit) Svojí “slabší levkou” zvýšil již na 2:0. Je opravdové štěstí, že právě na levou nohu má výborného tréninkového mentora Petra Pavláka 🙂 Opaření hosté se stále snažili útočit. Občas jsme jim míč darovali svými laxními nahrávkami, kdy byly u některých jedinců zjevné poruchy barvosleposti a barvocitu, takže červená barva hostujících dresů se ve slunném dni spojila v černo-žlutou a defenziva musela záhy čelit nájezdům semanínských barbarů. Hradby však odolávaly. Soupeři jsme se snažili oplácet stejnou mincí a i my jsme byli nebezpeční. Krásnou fotbalovou akci vyprodukoval Lukáš Váně, jenž si narazil mezi beky s Ríšou Rábem a jednoduchou narážečkou jako z učebnice, se Vaňas řítil sám na brankáře. K naší smůle však minul o pouhé decimetry. Výsledková tabule signalizovala konec poločasu, když nás rozhodčí nechal dohrát krásnou a svižnou akci po pravé straně. Tu pro změnu režíroval muž se zlomeným nosem a ochrannou maskou Ríša Ráb (na příčiny zlomení je vyhlášeno přísné informační embargo) :). Vskutku bylo vidno, jakoby právě plexisklo přes facelift zvýraznilo jeho periferní vidění. Na krásně laděný centr si ve vápně, přes neviditelné štafle nebo klíčící fazoli, vystoupal nejmenší hráč na hřišti Míša Boštík, aby přehlavičkoval 2 bránící obránce a přesně umístěnou hlavičkou, kdy míč ještě olízl pravou tyč, zvýšil poločasové resumé na konečných 3:0.
2. poločas
Druhý poločas začal v podobném duchu jako ten první, jen s tím rozdílem, že jsme minutu po minutě začali vyklízet hřiště a veškerou iniciativu nechali převzít soupeře. Ten vycítil šanci. My zjevně uspokojeni výsledkem 3:0, jsme začali hrát alibisticky, nedůrazně, bez křídelní hry, bez myšlenky, bez zálohy, neorganizovaně a tak dále a tak dále. Koledovali jsme si o gól tak dlouho, než skutečně přišel. Po centru z pravé strany zůstal nepokrytý Nešický, který měl snadnou úlohu. O pár minut později, opět z našeho nedůrazu a zamrzlým pohybovým reakcím, jsme stejného hráče nechali vystřelit zpoza vápna. Střelu jsme sice zablokovali, ale dali jsme mu ještě jednu šanci na pohodlnou dorážku, kterou se již nemýlil a trefil přesně do černého – 3:2. To již zavánělo průšvihem. Navíc soupeř dostal o chvilku později slibnou příležitost z přímého kopu. Navíc z pozice odkud padají góly. K té se postavil zkušený Sokol, jehož pokus krásně zlikvidoval Patrik Hůlka. Bylo to však jen varování. Bohuslav Sokol si standardku ze stejného místa zopakoval ještě v minutě 65. Tentokrát se již nemýlil! Trefil krásně přes zeď a milimetrově k tyči. Náš fantom se marně natahoval, ale zamotal se jen do sítě. Bylo srovnáno a “průser” byl na světě – 3:3. Nešlo nám nic a do konce zápasu chybělo ještě mnoho času. Hosté cítili, že nás v tomto zápase může spasit jen super hrdina. V 85. minutě běžel hráč semanína sám na bránu. Mohlo být rozhodnuto! Hůlis však svými “mini nožkami” jeho pokus vykopl a šanci zmařil. Uffff. Našemu trenérovi byl donesen kardiograf a lehátko. Naštěstí scénář libchavského bijáku jsme si psali sami, takže bylo zjevné, že to musí skončit dobře. Máme přeci super hrdinu s maskou. Kdyby se natáčel II. díl pohádky Kráska a Zvíře, Ríša Ráb by zajisté obdržel roli hlavního hrdiny s ptačím zobákem 🙂 Stejně tomu bylo i tento zápas, konkrétně v 89. minutě, kdy po pravé straně centroval Jarda Blažek, jehož centr se odrazil k Petru Flídrovi, který vhodil další ostrý míč do vápna, ze kterého již vzešla radostná situace. Ríša Ráb šel do souboje s gólmanem, ten nechtěně vyrazil tak, že náš super hrdina vykopl kopyta, fotbalově řečeno, vystřihl nůžky přes hlavu, jako by uklouzl po naleštěné podlaze. Míč šel do opuštěné brány a byl z toho parádní zásah a obrovská vlna euforie. Tak jak nám vzali kunčinští vítězství minulý týden v 91. minutě, tak nyní jsme to byli my, kdo si ho vzal pro sebe v probíhající 90 minutě. Super zápas pro diváky, horší pro hráče a trenéry. Zápas dvou odlišných poločasů a výkonů, soustředěnosti a zkušeností. Ale i to je fotbal a proto nás tak baví.
Příští zápas valíme na sousední derby do nedaleké Sloupnice, kde budeme chtít zopakovat 1. poločas nebo výkon z Kunčiny. Pojeďte s námi. Odjezd autobusu je v neděli 22. 9. 2019 ve 14:30 od Džbánu. Zápas začíná v 16:00 tamního času.